O nás
Vítejte na těchto stránkách
městečku Horažďovice, které leží na řece Otavě v okrese Klatovy. Vlastnit psa
byl můj dětský sen, ale z důvodu alergie na zvířecí srst, jsem jej nemohl
realizovat. Až v průběhu dospívání se můj zdravotní stav výrazně zlepšil. Když
si naše sousedka pořídila trpasličího pudla, tak jsem si s ním chodil hrát a moc
jsem si ho oblíbil. V roce 1997 sousedka dostala za krytí štěně, přišla se k nám
s ním pochlubit a ono už u nás zůstalo. Byla to fenečka, jmenovala se Kikinka ,
ale my ji hned přejmenovali na Betinku. Mamka sice chvilku proti přítomnosti
psa v domácnosti protestovala, ale nakonec si ji velmi oblíbila a byl to její
miláček. Betinka bylo hodné a velice hravé štěně. Její nejmilejší hračkou se
stal tenisový míček, bez kterého si venčení ani nedovede představit. Naše
pudlička je bezproblémová fenka, ale nedokáže být doma sama, z čehož se stal
časem poměrně velký problém. Dokud ji bylo možné dát k babičce nebo k sousedce
na hlídání bylo vše v pořádku. Postupem času nás babička opustila a sousedka se
odstěhovala. Betinku jsme nemohli nechat doma samotnou, velmi naříkala. Toto nás
přivedlo na myšlenku, pořídit jí psího kamaráda. Původně jsme chtěli bišonka
nebo boloňáka. Všechny inzeráty však směřovaly na Moravu, což pro nás bylo dost
z ruky. Téměř jsme pátrání v inzerátech chtěli vzdát, když jsme objevili
stránky chovatelské stanice shih-tzu paní Ivy Fremrové ze Sedliště. Zavolali
jsme tam a měli to velké štěstí, že právě měla volné štěňátko na prodej. Byla
to fenka. Paní nám poslala foto Rozárky na e-mail. Jelikož se nám na fotce moc
líbila, domluvili jsme se na druhý den, že si pro ni dojedeme. Mě jen vrtalo
hlavou, kdo jsou ti dva chlupáči pod fotkou Rozárky. Nějak mě nenapadlo, že v
dospělosti bude Rozárka také tak osrstěná, protože v té době jsem o shih-tzu
vůbec nic nevěděl. Prostě se mi jen líbilo štěňátko na fotografii.
Druhý den jsme jeli do Sedliště, prohlédnout si na vlastní oči štěňátko.
Hned, jak nám paní Iva Rozárku ukázala, bylo jasné, že domů s prázdnou
nepojedeme. Já ,i můj bratr Michal, jsme se do ní ihned zamilovali. Jen jsme si
dělali starost, jak nový přírůstek v rodině přijme naše 9 letá Betka. Začátky
jejich seznámení nebyly nejlepší. Chvílemi jsem si myslel, že snad Betka malou
Rozárku zakousne. Vyváděla jako černá ruka.Když jsem se ptal paní chovatelky
jestli se snesou dvě fenky,tak mě bylo řečeno ,že v tom nevidí problém. Za
chvilku si na sebe zvyknou. Dobré bylo to, že Rozárka má skvělou, velmi klidnou
povahu a Betinčino vyvádění ji nijak neubralo na dobré náladě, nechávalo ji
zcela v klidu. Za to já jsem z toho týden nespal a bál se, že snad budeme muset
Rozárku vrátit. Malá potřebovala každodenní péči o srst a když jsem si ji
položil na stůl, že ji budu česat, tak se mohla Betka zbláznit. Ukrutně totiž
na Rozárku žárlila! Asi po měsíci mohly fenky kolem sebe projít, aniž by
Betka vyváděla. Do té doby mohla malá vyjít tak na metr z pelíšku. Jak
překročila tuto hranici byl doma rachot. V dnešní době spolu vycházejí dobře,
dokonce si vzájemně ujídají z misek. Jsem moc rád, že jsem měl trpělivost,
vydržel jsem a Rozárku nevrátil.
K péči o shih-tzu nám paní Iva řekla, že se srst nesmí zacuchat. Proto
jsme česali i 3x denně. Ale místo krásné a vznešené shih-tzu, jsme díky naší
přehnané péči, málem doma měli naháče. Časem jsme objevili chovatelskou
stanici shih-tzu paní Zdeňky Rychtaříkové.Ta nám poradila, jak správně udržovat
srst shih-tzu. Po tříměsíčním úsilí se nám podařilo srst dát jakž takž do
pořádku.
Shih-tzu jsem si zamiloval tak, že ač jsem si Rozárku kupoval pouze
jako mazlíčka, rozhodl jsem se s ní absolvovat i výstavu. Naší první byla
Krajská výstava v Klatovech. Moc se nám tam líbilo a já bych rád ještě na
nějakou tu výstavičku vyrazil.
Dne 24.11.2007 se naše malá smečka rozrostla o malého šicáčka Beltine ( Tinečka).
Doufám, že se mu bude u nás líbit.
Dne 11.5.2009 jsme získali Mezinárodně chráněnou chovatelskou stanici - od Otavy.
Dne 29.11.2009 se naše malá smečka rozrostla o malou šicunku Isabellku!!!!!
Dne 17.12.2011 jsme si přivezli malou psí slečnu z Kardašovi Řečice.
Jmenuje se Flair z Jižní Růže a říkáme jí Carolína.
Od roku 2012 Máme vlastní odchovy , které nás úspěšně reprezentují na výstavách.
Video :